Co je to NEPZ?

NEPZ je výchovně vzdělávací projekt

Pro koho je určen?

pro děti od 5 do 18 let

Co tím podporujete?

záchranu divokých zvířat a pralesa na Indonéském ostrově Sumatra

Jak se zapojit?

můžete se stát naší partnerskou školou nebo dobrovolníkem.

Jak to vidí děti

ZŠ Týnec nad Labem

(vzkaz od jednoho žáka projektu Green Life)

Milí organizátoři přednášek projektu Green Life,

chtěli bychom vám poděkovat za vaše přednášky v naší škole. Obě byly moc povedené a poučné. Určitě s vámi všichni souhlasíme, děláte dobré věci.

Vaše první přednáška o deštných lesích byla velmi poučná a všem jste nám otevřeli oči ohledně toho, co se tam děje. Myslím, že většina z nás by se toto nikdy nedověděla a jen nad tím mávla rukou.

Druhá přednáška o oceánech a korálových útesech byla neméně zajímavá. Plná dalších informací o tom, kolik špatných věcí se na naší planetě děje – o lovu delfínů, žraloků a ryb a o jejich týrání. Ano, to vše je smutné. Ale myslím, že vy i my věříme tomu, že se tato situace dá zlepšit. Měli bychom se všichni zamyslet nad tím, co děláme, co jíme, co kupujeme. A neměli bychom být tak nároční.

 

Děkujeme za vaše přednášky a za to, co děláte pro nás a pro naši planetu.

Petr Plicka, žák 7.A ze ZŠ Týnec nad Labem

 

ZŠ Povrly – Úvahy a postřehy dětí:

 

Jak se člověk chová ke zvířatům

Týrání zvířat. To je téma o kterém už každý z nás alespoň jednou v životě slyšel nebo uslyší. Ať už ve zprávách o týrání domácích mazlíčků, nebo o lovu velryb a pytláctví na ohrožených druzích. Ale pomáhá to? Dělá to s námi něco, když každý druhý den vidíme smutné oči zpoza klecí?

Někdy mám pocit ,že čím dál víc slyšíme o tomto tématu, tím se pro nás stává všednější a přestáváme ho brát vážně.

Ráda bych psala spíš o ochraně divokých zvířat a toho jak se k nim člověk chová, což je úzce propojené i se životním prostředím něž o násilí na domácích zvířatech.

Nedávno jsem ve škole absolvovala přednášku týkající se životního prostředí a tím samozřejmě i ochrany zvířat. Nejdřív jsem si myslela, že to bude ona ,,klasická“ přednáška, kde se budeme dívat na fotky týraných zvířat při dojemné hudbě.

Bylo to ale jiné. Bylo vidět, že tito lidé tomu opravdu rozumí, znají týraná zvířat z vlastních zkušeností a tomu, co nám přednášeli, že opravdu věří a žijí tím, aby zvířata a vůbec životní prostředí chránili. Musí to být velmi zajímavý život, ale není pro každého, vždyť kdo by se chtěl každý den dívat na tu špatnou stránku lidstva?

Jejich aktivita se soustřeďuje v Indonésii, kde část roku žijí a založili tam organizaci, která skupuje pozemky deštného pralesa, aby se nevykácely a tím se neničilo přirozené životní prostředí pro spoustu divokých zvířat. To, co lidstvo dělá pro peníze, je pro mě vlastně  někdy nepochopitelné. Jako bychom si ani neuvědomovali všechny důsledky. Vykácet les a ohrozit spoustu druhů zvířat a rostlin, jen aby lidé získali peníze, je velmi sobecké chování.

A bylo vidět, že lektoři přednášky si to myslí také.

Ale je to složité, protože když to nevidíme na vlastní oči, tak jak si to můžeme pořádně uvědomit a představit? I proto se mi tato přednáška líbila, chtěli nám ukázat co se děje pravdivě.

Na nelidské chování ke zvířatům při pašováni snad ani není třeba psát názor.

Myslím, že žít tento život strávený ochranou divoké přírody, musí to být v něčem i nádherný a musí přinášet neopakovatelné zážitky. Hlavně má smysl. Člověk ví, že dělá něco dobrého a užitečného. Někteří by možná řekli, že to je jen malá kapka v oceánu, ale co jiného je oceán než spousta kapek?

Lada Řezáčová, 8. třída ZŠ Povrly

 

 

Týrání zvířat

Nikdy jsem se o problém týrání zvířat příliš nezajímala, do té doby než přijeli do naší  školy lektoři  programu NEPZ. Ukazovali nám obrázky různých zvířat různě týraných, které sami vyfotili. Povídali nám o tom, jaké to je žít v Indonésii, jaká zvířata už zachránili a že  jednou potkali v pralese i živého tygra. Prý nezapomenutelný zážitek.

Osobně si myslím, že propagovat ochranu přírody je správné a užitečné a obdivuji lidi, kteří se o tuto činnost zajímají. Lektoři nám vysvětlili, jak vlastně žijí. Střídají pobyt zde v Čechách a v Indonésii. Vždy po čtvrt roce. Cílem jejich přednášky bylo ukázat nám, že i obyčejný delfíní cirkus je vlastně týrání zvířat. V Indonésii věří lidé takovým věcem, jako že useknutý roh nosorožce je ochrání před chorobami, nebo že žluč medvěda jim přinese štěstí atd. Z mého pohledu zavřít medvěda do klece, kde se ani nemůže otočit a je napojen na trubičky, kterými mu lidé zaživa odsávají žluč, je nesmyslné hrozné ubližování zvířeti a jeho pomalé a jisté zabíjení. Vždyť spoustu živočišných druhů už je skoro vyhynulých a na světě jich zbývá jen pár posledních stovek nebo tisíců, tak proč lidé ohrožují další? Proč malé tuleně ubíjejí jenom pro jejich kůži tyčí k smrti? Jaké by to bylo pro ně, kdyby je chtěl někdo ubít kvůli jejich kůži? Nad tímto programem se snažím zamyslet tak, jako bych byla tím zvířetem – Lidé se ke zvířatům a přírodě vůbec chovají opravdu strašně. Chovají  se ke zvířatům jako k věcem. Jak k bezcenným věcem, které nic necítí. A přitom zvířata jsou důležitá, zvířata jsou součastí přírody. Jaká by byla naše Země bez zvířat?…

Veronika Kohlová, 8. třída ZŠ Povrly

 

 

O tom, co jsem dnes slyšela a viděla jsem nikdy nepřemýšlela.

Nevěděla jsem „ o co go“,   když se řeklo „ilegální obchod se zvířaty“.

Vídám fůry dokumentů o přírodě, volné přírodě, ne o tom, jak se cítí zvířata například v zoo.

Dnes jsem viděla zabíjení  zvířat pro nesmyslné rituály. Zabíjejí  asi pro  jídlo, dobře,  ale jedení mozků,  zakopávání a mučení zvířat ?  To  já považují za něco špatného. Kdyby se alespoň využili všechny části těla zabitého zvířete …

Můj vztah k  domácím, exotickým mazlíčkům je takový.

Máme doma želvu. Dostali jsme ji.  Nevím,  kde ji ten, kdo nám ji dal, koupil. Jenomže želva o svém životě tolik nepřemýšlí. My té naší dáváme  určitou volnost, žije ve velké akváriu.

Některá zvířata i patří k  člověku, ale jiná „soužití“ s  ním, psychicky zlomí.

Dnešní přednáška  mi ukázala, co se děje. Fandím lidem, kterým není lhostejný osud zvířat.

Karolína Kurendová, 5.třída ZŠ Povrly

 

 

Pocity

Když jsem viděla  film, bylo mi  líto těch ubohých zvířat.

Při filmu jsem myslela na to, proč to ti lidé dělají.

Povídání bylo hezké, ale když jsem slyšela, co se zvířaty dělají, jak je prodávají na černém trhu, že z jejich kůže dělají peněženky,  kabelky, chtělo se mi brečet. Pokusy na zvířatech, pojídání mozků  a pohřbívání zvířat zaživa, to vše bylo otřesné a je to nesmysl.

Tereza Pešťáková,  5.třída ZŠ Povrly

 

 

Dnes jsme zažili něco, co nikdo jiný.

Viděli jsme totiž projekt GREEN LIFE – NEPZ, to znamená pomoc živočichům na celé planetě.

To, co jsme viděli,  nelze popsat.

Moc se mi to líbilo,  i když to bylo kruté…

žák 5.třídy ZŠ Povrly

 

 

Co mi běží hlavou po této přednášce ?

Já vážně nevím, co si teď mám myslet,  protože peníze možná všichni  potřebujeme, dobře, ale myslím si, že zvířata kvůli penězům vážně zabíjet nemusíme. Zvířata se přece sama neubrání.   Musíme jim více pomáhat. Vždycky jsem si myslela, že se lidem zvířata líbí, že je mají rádi a že se o ně umí starat, ale asi jsem se zmýlila.

Málková Kristýna, 5.třída ZŠ Povrly

 

 

Úvaha

Někteří lidé jsou opravdu hloupí,  nechápu,  jak můžou zabíjet něco tak krásného,  jako zvířata.

Nejde jim o nic jiného,  než o peníze.

Byla to krásná a poučná přednáška. Práce Green life je velice užitečná.

Vít Řezáč, 5.třída ZŠ Povrly

 

Základní škola Supíkovice:

6.12. 2012

 

Ve čtvrtek 6.prosince od půl osmé se sedmá, osmá a devátá třída zúčastnila přednášky s názvem Nejbohatší ekosystémy planety Země aneb NEPZ. Přednášku vedl pán a měl s sebou dvě asistentky. Tato lichá přednáška byla na téma Deštný prales v Indonésii. Přednáška byla velmi zajimavá a pracovalo se i s interaktivní tabulí, kde jsme se dívali na jejich dokument. Pán nám řekl něco o ochraně životního prostředí celkově. Myslím, že nejvíce nás zasáhla videa, na které jsme se dívali. Tato videa nám ukázala, jaká je realita. Myslím, že videa se nás  docela dotkla, protože jsme viděli, jak se trénují zvířata do cirkusu a taky jak krutá špatnost se skrývá za takovým liščím kožíškem. Přednáška se mi moc líbila a teším se na další, která snad ještě letos bude.

Tom

 

Otevřelo mi to oči, najednou vidím věci, o kterých jsem nijak moc nevěděla. Je mi všech zvířat hrozně líto. Vůbec jsem nevěděla, že jsou až tak moc hrozní lidé. Vím co budu dělat do budoucna, půjdu na přírodní vědy a další školy, jen abych zachránila byť jen malou část zvířat. Ale i to je lepší než nic! Nevěděla jsem, že po celém světě jsou koncentrační tábory pro zvířata, ale nejvíc mě štve to, že je ilegální tohle dělat zvířátkům. Nenávidím kožichy, maso a další blbosti, kvůli kterým trpí zvířata, i když nám nic neudělala. Ti co zvířatům tohle dělají, nejsou lidé, jsou to zrůdy, bestie, příšery…

Ester Zvířecí

 

 

Beseda se mi líbila. Ze začátku nám pan ukázal fotky a různé zvířata z Indonésie. Potom nám ukázal video, kde byl cirkus a jak ty zvířata učí ty kousky (tedy jak je mlátí) to  byla hrůza! Potom jsme se ptali na různé otázky a pak následovalo video…byla to ukázka z kožešinových farem prostě děs… Potom už b yl konec. Beseda byla pěkná, hezky si to připravili.

Anna Vylídalová

 

 

Moc se mi to líbilo. teď už si nebudu kupovat kožené věci, protože to so jsem viděla, mi stačilo. Když jsme byli v Jeseníku a viděla jsme, jak tam jedna ženská měla kožich, udělalo se mi zle. Dozcvěděla jsme se i pár věcí. A teď už vím, jací chudáci jsou zvířata 🙁 ! Ta divoká…MOžná jim tam budu každý měsíc přispívat, protože je mi jich líto! Ale jinak přednes hodně dobrý:) !!!

Marie Urbanová 

 

Beseda se mi moc líbila. Opravdu mě to hodně poznamenalo. I když název besedy byl Deštné pralesy, jednalo se spíše o záchranu zvířat. Některá videa byla překrásná. Ten svět pod mořem, ty zvířata kolem. Nejvíc se mi líbila Manta. Na konci toho videa nám ukázali, jak lidé loví ty manty, jak rozřezávají krunýře želviček pro maso. Jak želva veliká umřela kvůli znečištění moří. Nakonec ukazovali, jak lišku stáhly z kůže. ZAŽIVA! Pro její kožich, aby je mohli nějaké slavné osobnosti nosit a vychlubovat se. Byl to v podstatě takový koncentrační tábor pro zvířata. A víte, proč sloni v cirkuse dělají to, co by nikdy neudělali? Protože je lidé bijí a oni se bojí trestu. Zanechalo to ve mně jiný pohled na svět, zvířata a lidi.

Lucie Winiarská